Ahoj! Taky Vás tak děsí Vánoce? Mě teda jo. Ještě nemám koupený ANI JEDEN dárek, což je dost bída na to, žemám obdarovat asi deset lidí. No a jak na těch dárcích ušetřit? To mám utratit veškeré svoje úspory? Jako FAKT? Néééé! Mě se to tak nechce utrácet. 

Pamatujete si, jak jsem Vám tu kdysi kdákala něco o tom, že umím plynně španělsky? No tak to je pravda a já mám dokonce i ve Španělsku přátele (dost těžké uvěřit, co?) no a strašně moc bych je chtěla letět navštívit (jedu je navštívit jednou za rok o prázdninách). Zatím mi to mamka vždycky zaplatila (myslím cestu letadlem atd.), ale teď? Musíš si to zaplatit sama. Tolik peněz jen tak rozhazovat nemůžeme! (myslím, že má depku z toho, že dlouho nikde nebyla a ona fakt hodně cestuje - normálně) Máš dva sourozence!. Takže...jsem začala šetřit. Je to pruda! To vám teda řeknu.

No a jsme zase u dárků. Jak mám, proboha, zařídit to, aby se moje úspory moc nezmenšily a já měla nakoupených všech 10 dárků? Jsem snad Harry Potter? Prosím držte mi palce!

Ps: mohly byste se alespoň nachvilku zaskočit podívat do <-Knihy Návštěv? a napsat tam krátký komentář o obsahu na mém blogu? nebo hlasovat v mé anketě? ->

Vím, že jsem nudná!

Zatím Čaues!

Ahojky! Dneska jsem se rozhodla psát sloh (hahaha), teda spíš článek o mé nejlepší kamarádce. Jestli se Vám to téma zdá nudné, tak nepokračujte. Jsem velice špatný pisálek!

Já a moje nejlepší kamarádka se známe prakticky už od kolébky (nebo jinak řečeno: z dělohy, či porodnice - né, nerodili jsme tam spolu, byly jsme tam pouze porozeny). Není tedy divu, že se na sebe moc nenaštváváme a umíme lehce z té druhé vyčíst, co se jí děje. Je to jako čtení z knížky a ONA je rozhodně moje oblíbená knížka. Nejlepší knížka. Takže...tenhle článek je pro tebe, Luci!

Víte jaké to je když se Vám hroutí život? Asi ne co? Nebo jo? Protože jestli jo, tak nevíte čím jsem si prošla já a čím ona. Já vím, teďsi asi říkáte: "Haha, kolik vám je? Padesát?" Ale můžu vás ujistit, že tak to není. Oběma se stalo něco bolestného s tím nejdůležitějším, co v životě potřebujete- a prosím neříkejte voda nebo vzduch- stalo se něco ohledně naší rodiny (nechci to sem psát). ONA mě dokázala přivést na jiné myšlenky a ONA mi poradí se vším s čím potřebuji. Je tu pro mě. A já jsem tu pro ní. Kluci? Brnkačka, všechno mi odůvodní a nabídne mi na situaci reálný pohled. Nakonec příjdu na to, že se mu líbím :) Všemožné probémy: Vyřeší je! A ještě mi dodá sebeodvahy. Tajemství: Je můj trezor! Parťák? Legen - wait for it - Dary! Znáte takové ty trapné situace, ajk musíte někomu lhát a zahrát improvizované divadýlko? Domluvíme se ani nevím jak!

Mohla bych takhle pokračovat do nekonečna. To samé se snažím být i pro ní, ale ona je prostě lepší! Mít nejlepší kamarádku/kamaráda je to nejlepší na světě! Kdyby nebylo přátelství, nebylo by nic. 

Díky Čiki!

Ahoj! Jsem po dlouhé době zase zpátky! Stýskalo se Vám? Jestli jo, tak moc děkuji, mě taky a jestli ne, tak to chápu líp než kdokoli jiný. Takže...vybrala jsem si téma označené jako SEN! 

Pamatujete si Vaše sny? Já teda jo a někdy je to ta horší možnost. Zpravidla si je pamatuji, když se probudím. Pak je zapomenu, uprostřed dne si zase vzpomenu a pak si najednou vzpomenu třeba za dva roky. Co vy?

Máte noční můry? Rozhodně! Já jo! Většinou tam umře někdo z mé rodiny. Prostě hrůůza! 

Měly jste někdy sny, které měly nějakou návaznost, nebo se nějak opakovali? Samozřejmě! Třeba dneska! No, někdy to není úplně pohoda, ale ujde to. Můj nejhroznější sen, který se opakoval byl o tom, že jsem se točila na železném tlustém kole-sloupu a někdo mě chtěl zabít tím, že na mě házel nože. Probudila jsem se těsně před smrtí. Tenhle sen se mi zdál dvakrát. A nejlepší byl ten, kdy jsem skákala ze žebříku a odrážela jsem se zpátky (já vím že je to dětinské! Ale prakticky vzato JÁ pořád dítě jsem - nebo alespoň podle zákona). Takový adrenalin jsem nezažila ani v lanáči, když jsem lezla 20 metrů nad zemí! 

Jinak: Dneska jsem se o snech bavila se svou kamarádkou Lenkou S. a zjistily jsme, že když se nám něco zdá, nic nevnímáme. Žádné prostředí ani skoro zvuky. Třeba JÁ jsem měla už mnohokrát sen, kde se nemluvilo a přitom jsem se se všemi "učinkujícími" dorozumněla a věděla jsem pomalu na co myslí. Já vím, je to tím, že jsem já samotná tvořitelem vlastního snu, ale stejně...je to hrozně zajímavé!

Snáře jsou hrozná blbost! Všude se píše něco jiného!

Lapač snů jsem nikdy neměla, ale chtěla bych si ho koupit. Máte nějaký nápad-tip?

Zatim Čau a omlouvám se za dnešní nesnesitelně nudný článek. Zároveň ale MOC děkuji za to, že jste to vydrželi číst až sem!

Čaues! Vítám Vás u mého prvního článku! Bude to takové menší přivítání. Né, že bych věděla, jak začít.. :)

Takže... je to tady. Začínám svůj první zápis. Seznam te se. 

Tenhle blog byl založen zcela svobodně a já ho hodlám využívat. Nečekám nějaké miliony návštěvníků, ale ti co tu už nakonec budou, by se mohli zvěčnit v "knize návštěv" a napsat mi tam nějaký komentář. Kritiku příjmám (nic jiného ani neočekávám). No, ale abych tady jenom tak nemlela blbosti:

Já, jsem ta divná holka nahoře. Modrý oči, Světle hnědý vlasy, však víte... Nejsem moc hezká a asi nikdy se s tím popravdě nevyrovnám, ale život jde dál a já jedu s ním (zatím a doufám, že ještě řádku let budu). Tenhle blog, ale není o vzhledu (né, že by mi na něm nějak záleželo-popravdě: VŮBEC mi na něm nezáleží). Vy, čtenáři, mě neznáte a já můžu psát své oblíbené články a svěřovat se (to zní fakt jako kdybych byla nějaká nána!) Vám bez ohledu na to, že bych se nějak ztrapnila. Radši budu končit, jinak by to nemuselo dopadnut úplně nejlíp.

Tak se mějte!

Zatím! =D